Z mistrovství světa jste si přivezli stříbrné medaile. Když se za celým turnajem ohlédnete s několikatýdenním odstupem, převládá už radost z velkého úspěchu, nebo ve vás stále zůstává zklamání z těsně prohraného finále
Radek: „S odstupem času převládá radost z velkého úspěchu a stříbrné medaile. Pro mě to byl neskutečný zážitek a zároveň první světový šampionát. Po obdrženém gólu v prodloužení to bolelo. Když jsme byli tak blízko ke zlatu a kde nakonec rozhodly maličkosti. Stříbro z mistrovství světa U18 je velký úspěch, na který budu vzpomínat celý život a velká motivace do další práce.“
Max: „U mě osobně stále převládá zklamání, protože vím, že jsme byli kousíček od zlaté medaile. Myslím si ale, že za pár týdnů ten úspěch docením.“

Finále proti USA nabídlo pořádné drama – ještě ve třetí třetině jste vedli 3:1, soupeř ale dokázal vyrovnat, a nakonec rozhodl v prodloužení. Co se vám v těch posledních minutách honilo hlavou a jak těžké bylo přijmout takový konec?
Radek: „V hlavě se mi honil takový mix obrovského tlaku, snahy neudělat chybu a zároveň snahy ten náskok udržet. Když USA vyrovnalo a rozhodlo v prodloužení, bylo to velké zklamaní a chvílí mi trvalo, než jsem to vstřebal. Přijmout takový konec je těžké, ale odehráli jsme vyrovnaný a dramatický zápas až do konce a nemáme se za co stydět.“
Max: „Já jsem si říkal, že už snad není možné, aby to otočili, ale Američané to i s kouskem štěstí dokázali. Prodloužení už si tolik nepamatuji, bylo to strašně rychlé a vůbec mi nedocházelo, že jsme prohráli. Byl to asi nejtěžší moment v mé kariéře.“

Kdy vám během šampionátu poprvé problesklo hlavou: „Máme na to dojít až do finále a přivézt domů medaili“? Byl nějaký zápas nebo moment, kdy jste cítili, že tenhle tým může dokázat něco velkého?
Radek: „Ze začátku jsem vůbec nevěděl, co od šampionátu očekávat. Z mého pohledu první zápas s Kanadou převládala nervozita. Každým dalším zápasem nervozita opadala a herní výkon se zlepšoval. Tým si ověřil že máme na všechny týmy. Tím absolutním momentem, kdy jsem si řekl, že máme šanci na medaili byl zápas proti USA ve skupině, ve kterém jsme plnili pokyny trenéru a zápas skončil vítězně.“
Max: „Už před mistrovstvím jsme věděli, že máme na to porazit každého. Ale ten zlomový moment během šampionátu byl asi první zápas proti Kanadě, který jsme dokázali otočit a následně vyhrát v prodloužení.“

Mistrovství světa není jen o zápasech. Jaká byla atmosféra uvnitř českého týmu a na jaký společný zážitek z Banské Bystrice budete nejraději vzpomínat?
Radek: „Atmosféra uvnitř týmu byla dobrá, všichni jsme táhli za jeden provaz a díky tomu jsme dosáhli tohoto výsledku. Nejraději budu vzpomínat na semifinále a finále šampionátu. Na momenty, kdy rozhodovaly vteřiny, celý tým žil na střídačce každým střídáním a na konci propukla radost z vítězství.“
Max: „Atmosféra byla úžasná, s klukama jsme si skvěle sedli. Moment, na který si vždycky vzpomenu, budou určitě předzápasové rozcvičky.“

Na šampionát jste odjížděli hned tři hráči z Letohradu. Byla pro vás přítomnost klubových spoluhráčů výhodou a drželi jste při sobě i mimo hřiště?
Radek: „Pro mě osobně to byla výhoda, protože některé hráče jsem viděl podruhé nebo potřetí v životě. Mimo hřiště jsme drželi pospolu, ale nebyli jsme uzavřená skupinka. Parta v týmu si skvěle sedla jako celek, takže jsme trávili čas a prostě pokecali s celým týmem.“
Max: „Já ostatní kluky znám z minulých ročníků, takže by mi to nedělalo problém ani bez nich. Vždycky je ale lepší, když máte v týmu i kluky z klubu, takže jsem za to byl moc rád.“

Stříbrná medaile už je doma, zážitky z mistrovství také. Co vám celý šampionát dal a s jakou motivací se teď vracíte zpátky do Letohradu?
Radek: „Šampionát mi dal neocenitelné zkušenosti ze zápasů pod velkým tlakem, ale také skvělé vzpomínky. Návrat do Letohradu s mnoha zážitky a stříbrem je skvělá motivace makat a probojovat se na další šampionát. Zapracovat na detailech, které chyběly k získaní zlata.“
Max: „Určitě mi to dalo motivaci nezažít znovu stejný pocit porážky a v Letohradě dokázat to, co se nám v loni nepovedlo.“

Kdybyste měli vybrat jeden jediný okamžik, který se vám při vzpomínce na mistrovství světa vybaví jako první, který by to byl? A kam doma poputuje stříbrná medaile?
Radek: „Vybral bych společné zážitky s týmem, jak už jsem říkal. Ale nejvíce budu vzpomínat na společné rozcvičky před zápasem a zejména hraní fotbalu (Brazilky). Medaile poputuje na poličku k dalším medailím z hokejbalu.“
Max: „První, na co si vzpomenu, bude rozhovor Radka Vencla, který strašně chtěl, a samozřejmě také moment po zvládnutém semifinále. Medaili mám pověšenou v pokoji, hned vedle té loňské z Hradce.“

Díky za rozhovor a ať se daří.

Foto: archiv klubu, hokejbal.cz