Tereza Ščudlová hrála s číslem 8 a jak přiznává, hrála hlavně „centra“, ve kterém se cítila dobře. „Navíc jsem měla 100% úspěšnost na buly, ale postupně jsem si vyzkoušela i obranu a pravé křídlo. Nejvíc mě bavilo právě pravé křídlo a centr – tam jsem si opravdu užívala hru a cítila, že mi to sedí. A protože jsem hodně univerzální hráčka, byla jsem schopná zaskakovat i na jiných pozicích, například v obraně, když to tým potřeboval,“ prozradila Terka. Spolu s ní na levém křídle hrála i Nikoleta Luxová s číslem 12. Amálie Šturmová oblékala dres s číslem 28. „Byla jsem do zápasu vybraná jako hráč navíc, takže v první třetině jsem si vůbec nezahrála. Když jsem se pak dostala na hřiště, hrála jsem v třetí lajně. Do druhého zápasu mě nasadili do první lajny jako pravý útok,“ uvedla Amálka. Jak se holkám v repre dresu hrálo? Za jaké týmy budou hrát v letošní sezoně? A jaké jsou jejich cíle? To se dočtete v následujícím rozhovoru…

Reprezentační dres České republiky sis na sebe oblékla poprvé v životě, jaká to byla zkušenost? Jak se ti v něm hrálo? Jak budeš na mezinárodní zápasy vzpomínat?
Tereza: „Dřív jsem snila o tom, že si jednou obléknu reprezentační dres a budu v týmu s nejlepšími holkama. Když jsem si ho pak opravdu oblékla, došlo mi, že jsem mezi pouhými dvaceti dívkami z celé České republiky, které tuhle šanci dostaly. Byl to pro mě silný okamžik a obrovská zkušenost, ze které jsem si odnesla spoustu nových věcí. Jsem moc ráda, že jsem to mohla zažít, a věřím, že v reprezentaci ještě budu pokračovat.“
Nikoleta: „Tak určitě zkušenost to pro mě byla veliká, protože jsem si mohla porovnat síly se Slovenkami. Hrálo se mi v něm asi dobře. Na zápasy určitě vzpomínám tím, že to byl skvělý den a s holkami jsem si to užila.“
Amálie: „S hokejbalem jsem začala před 2 lety a vůbec mě nenapadlo, že si na sebe tak brzy obléknu reprezentační dres. O to více jsem si to užila a na tu první zkušenost budu dlouho vzpomínat.“

Jaký byl reprezentační tým ČR? Byly jste dobrá parta a utvořila sis tam nějaké nové přátelství?
Tereza: „Nečekala jsem, že si tam najdu tolik přátel, ale byly jsme skvělá parta a rychle jsem zapadla do kolektivu. Každý okamžik s holkama byl pro mě nezapomenutelný. Se spoustou z nich jsem pořád v kontaktu a jsem ráda, že jsme se potkaly.“
Nikoleta: „Reprezentační tým byl strašně super a byli jsme dobrá parta a s holkama jsme se všechny bavili spolu.“

Terka stabilně hraje v chlapecké i ženské soutěži, Amálku to teprve čeká. Terko, kde se ti hraje lépe? A kde je podle vás obou mezi nimi největší rozdíl?
Tereza: „Nedá se úplně říct, kde je to lepší, protože obě strany mají něco do sebe. S holkama cítím větší komunikaci a podporu, což mi hodně pomáhá po psychické stránce i v přípravě na zápasy. S klukama je to zase hlavně o obrovské rychlosti – jak na hřišti, tak v postřehu. Jsem ráda, že můžu hrát obě kategorie, protože díky tomu sbírám zkušenosti z obou prostředí, což mi hodně pomáhá v celkovém rozvoji.
Amálie: „Ano, první zkušenost s ženskou kategorii jsem zažila až tady na U16, doteď jsem hrála jenom za kluky. Myslím si, že kluci jsou výrazně rychlejší a mají k hokejbalu blíže než holky, ale věřím, že si určitě své místo v ženách najdu…“

Sezoně 2025/2026 klepe na dveře, co tě v ní čeká? Kde a za koho budeš hrát?
Tereza: „V letošní sezóně budu hrát za dva týmy – Sršni Svitavy a SK Letohrad. Za Svitavy si zahraju v lize žen a starší žáky jako obránce, a v Letohradě budu hrát dorost, také jako obránce. Samozřejmě mě čeká příprava na nové výběry U16. Moc se těším na sezónu a doufám, že se mi podaří ukázat svůj potenciál a posunout se dál.“
Nikoleta: „Budu hrát za mladší žáky a ligu žen za Svitavy.“
Amálie: „V této sezoně bych měla posledním rokem hrát mladší žáky za Letohrad s novými a výrazně mladšími dětmi. Také si poprvé zahraju dorost za Letohrad a Ligu žen za Svitavy. Tam jsou naopak o dost starší, ale věřím a doufám, že i tak budu přínosem oběma týmům.“

Čeho bys v budoucnu ráda v hokejbale dosáhla?
Tereza: „I na střední škole se chci dál věnovat hokejbalu a reprezentaci a pořád se zlepšovat. V budoucnu bych si chtěla ve volném čase zkusit pomáhat dětem s hokejbalem nebo být fyzioterapeutkou pro nějaký tým, ale to je zatím otevřené. Hokejbal pro mě vždycky zůstane důležitý a ráda se mu budu věnovat.“
Nikoleta: „Určitě bych chtěla zas hrát za U16.“
Amálie: „Určitě bych se hokejbalu chtěla nadále věnovat, ať už si zahrát na Mistrovství světa, ale také bych ráda pomáhala týmu jako fyzioterapeut, v němž je mi vzorem Veronika Stejskalová, která se této profesi již věnuje.“

Děvčata, díky za rozhovor a ať se vám v nové sezoně daří!
Foto: archiv klubu a https://hradeckr2025.cz/